Modrý, nikoli zelený ministr Bursík

(Ekologická újma – politická úvaha·) Při posuzování chování pana ministra životního prostředí a předsedy Strany zelených Martina Bursíka si kladů otázku, zda je vůbec možné, aby se náruživý obhájce životního prostředí a ekologických principů fakticky choval jako naprostý antiekolog a likvidátor všeho, co by mohlo naše životní prostředí jen trochu zlepšit. Bohužel si zároveň musím odpovědět, že to možné je, o čemž svědčí návrhy zákonů, které předkládá ministr Bursík, a které mají vztah k zlepšování životního prostředí, jako žralok k vegetariánské stravě. · Na základě Vašich reakcí k mému blogu, z nichž vyplývá, že některé mé analýzy jsou pro Vás pro nadbytek odborných termínů a vazeb nesrozumitelné, budu se v některých případech k jednomu tématu vyjadřovat dvojím způsobem. Za prvé ponechám odbornou analýzu, která bude označena v závorce tématem a slovem „rozbor“, a v návaznosti na to zveřejním jeho zjednodušení označené v závorce tématem a slovy „politická úvaha“. U analýz uvedených jako FEP (Filosofické, Ekonomické a Právní poznámky), zjednodušené texty uvádět nebudu.

Poslední hřebíček do ekologické rakve zasadil pan ministr Bursík návrhem zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. V podání ministra Bursíka tento zákon znamená pro podnikatele, kteří mohou svojí činností způsobit ekologické škody, že většinu nákladů na odstranění takových škod ponese stát. Pan ministr by mohl v případě schválení uvedeného návrhu zákona promluvit k veřejnosti asi takto: Milí podnikatelé a sponzoři, drancujte přírodu a životní prostředí dál, jen dejte pozor, ať je to v souladu se zákonem, pak se nemusíte bát, že když vám někde vyteče pár  stovek hektolitrů toxických látek, budete muset způsobené škody zaplatit. Vše za vás zaplatí stát a vaši dobrodinci, daňoví poplatníci. Já budu hrdina a vy ušetříte miliony korun a  můžete dál vesele znečišťovat. Váš ministr a kamarád Martin Bursík. 

Bursík skutečně na místo ekologie brání podnikatele před tím, aby náhodou neplatili za způsobené ekologické škody a zodpovědnost převádí na stát, respektive na daňové poplatníky. Ovšem v médiích bude nadále vystupovat jako hrdinný obhájce ekologické politiky a veřejnost mu bude pravděpodobně nadále skákat tzv. na špek.

Pokud by Bursíkem navržený zákon   o předcházení ekologické újmě a o její nápravě prošel legislativním procesem ve stávající podobě, pak by např. provozovatel havarovaného autobusu, z jehož nádrže vytekla nafta a poškodila zemědělskou půdu, sice zaplatil pokutu dle složkového zákona a  případně i náhradu škody a ušlý zisk postiženému zemědělci. Nicméně postižená část půdy, která tvoří ekosystém a prostředí pro tisíce mikroorganizmů sanována nebude. Pan Bursík tak nenápadně zcela pominul aplikaci principu naturální restituce.

Ministr Bursík a sním i celá naše vláda patrně  vychází z předpokladu, že jsme stát tak bohatý, že si můžeme dovolit obejít princip „znečišťovatel platí“. Já se ale ptám, co bude motivovat provozovatele, aby případným ekologické újmám předcházeli či  zabránili? V případě přijetí Bursíkova návrhu zákona zhola nic. Nelze tedy mluvit ani o prvenci, ale ani o legislativní krok směřující k šetrnějšímu zacházení s přírodou a životním prostředím.

 Zelený ministr Bursík tedy odmítá aplikovat princip znečišťovatel platí, zásady prevence a naturální restituce. Pro poslance ČSSD je však naopak podpora těchto zásad  závazná. V otázkách předcházení ekologické újmě a její nápravy ČSSD podle sjezdové rezoluce prosazuje plnou a objektivní odpovědnost původců ekologických škod za provedení přímé nebo náhradní nápravy ekologické újmy bez ohledu na oprávněnost příčiny jejího vzniku.  

Nechápu jak může v čele ministerstva životního prostředí a v čele Strany zelených sedět člověk, který o ekologii pouze hovoří, ale svými činy pouze ochraňuje zájmy podnikatelů a zatěžuje kapsy daňových poplatníků. Skutečně mám dojem, že se Bursík řídí heslem ODS, tedy že v první řadě jde o biznis a v poslední řadě o ekologii, či zájmy většiny občanů.