Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Překročme stín kapitalizmu – ukazatel HDP!

1. 12. 2009 13:18:38
HDP je od 30. let minulého století standardní referenční hodnotou, podle níž se hodnotí celková vyspělost státu. Už několik let však odborníci upozorňují na fakt, že hodnocení založená pouze na hodnotách HDP jsou zavádějící a nejsou s to plně obsáhnout realitu v celém jejím rozměru.

V červnu 2007 se tedy mezinárodní organizace OECD, Evropská komise, OSN, Světová banka, UNICEF, UNESCO a další na společném zasedání usnesly, že je nutné vytvořit nový systém hodnocení pokroku ve společnosti, který bude brát v potaz i parametry neekonomického charakteru.

Základní problém spočívá v tom, že HDP nereflektuje skutečný sociální stav ani míru udržitelnosti daného společenství, protože mezi HDP a společenským pokrokem neexistuje žádná přímá spojitost. Rostoucí HDP, které značí ekonomický růst, například může zároveň znamenat zhoršující se stav životního prostředí v důsledku zvýšené nešetrné průmyslové výroby, a tím i zhoršující se kvalitu života obyvatel státu, kteří důsledkem většího znečištění trpí více zdravotními komplikacemi. Stejně tak rostoucí HDP nemusí zároveň znamenat bohatší společnost. Klasickým příkladem jsou Indie a Čína, jejichž HDP již několik let výrazně roste, většina obyvatelstva však žije v chudobě nebo na prahu chudoby. Podobně i pokles HDP nemusí nutně vyvolávat paniku, neboť k poklesu HDP může dojít i následkem pozitivního vývoje společnosti (např. zákaz obyčejných žárovek vyvolá pokles HDP, neboť se sníží spotřeba elektřiny, v konečném důsledku však jde o pozitivní změnu).

V současné době různé organizace i státy testují nové způsoby měření pokroku. Např. EK spolu s OSN a několika zeměmi vyvíjí „Ukazatele trvale udržitelného rozvoje“, Kanada testuje „Kanadský index blaha“, Bhútán pracuje na ukazateli „hrubého národního štěstí“. Francie vytvořila speciální odbornou komisi v čele s držitelem Nobelovy ceny za ekonomii Josephem Stiglitzem, v Belgii vznikla „Federální rada pro udržitelný rozvoj“, v Itálii iniciativa Quars. Celosvětový projekt pro měření pokroku má i OECD a OSN. Rozvojový program OSN (UNDP) používá již od roku 1993 „Index lidského rozvoje“, který zohledňuje výši příjmu, průměrnou délku života, míru gramotnosti a úroveň vzdělání. V Nizozemí se zase používá „Index kvality života“, který zkoumá příjem, práci, vzdělávání, zdraví, volný čas, mobilitu, kriminalitu, bydlení a rezidenční prostředí.

Evropská komise je přesvědčena, že nejlepší bude hodnocení dle HDP ne zcela nahradit, ale spíše doplnit o jiné indexy, které popíší úroveň sociálního pokroku / prosperity a trvalé udržitelnosti. Sociální aspekty, které by měly být posouzeny, jsou: množství volného času, fyzická integrita a zdraví, přístup k veřejným službám, materiální dostatek, společenské aktivity a integrace přistěhovalců, apod. V oblasti trvalé udržitelnosti by se měl především posoudit stav životního prostředí, produkce emisí a ekologická uvědomělost společnosti. Zatím se jako nejvhodnější ukazatel míry udržitelnosti jeví ekologická stopa. Stiglitzova komise však upozorňuje na fakt, že tento ukazatel by mohl být plně relevantní pouze v případě úplné soběstačnosti státu. Místo ekologické stopy tedy doporučují uhlíkovou stopu.

V současnosti žádné spolehlivě fungující doplňkové ukazatele neexistují. Dalším úskalím tohoto procesu je také fakt, že pravděpodobně nebude možné užívat stejné ukazatele pro země vyspělé i rozvojové. Konečně, základním předpokladem existence těchto dalších ukazatelů je především existence koherentních, kvalitních, včasných a dostupných údajů. EU je nicméně přesvědčena, že politika, která se nebude vytvářet výhradně podle hodnot HDP, může položit základy udržitelnější a solidárnější ekonomiky. Evropská Komise proto navrhuje následující postup:

1. doplnit HDP o environmentální a sociální ukazatele – komplexní index životního prostředí (jehož pilotní verzi chce EK představit již v roce 2010) a ukazatel kvality života;

2. zvýšit aktuálnost těchto ukazatelů použitím nových mechanismů pro zajišťování informací v reálném čase;

3. přesněji informovat o rozdělování a nerovnostech prostřednictvím aktualizace analýz základních distribučních vlivů;

4. vypracovat Evropskou hodnotící tabulku trvale udržitelného rozvoje (pilotní verzi měla EK v plánu představit již letos);

5. rozšířit národní účty na otázky životního prostředí a sociálních věcí – tím vznikne integrovaná databáze poznatků, které bude možné využít při vytváření politik (EK by chtěla mít tyto účty plně k dispozici do roku 2013, a proto má začátkem příštího roku navrhnout právní rámec pro environmentální účetnictví).

Autor: Petr Petržílek | úterý 1.12.2009 13:18 | karma článku: 6.93 | přečteno: 2258x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Přemysl Čech

Andrej Babiš - a co jsme mohli čekat?

Když mi před minulými parlamentními volbami Andrej Babiš ve svém mailu vysvětloval, že jestli si někdo myslí, že se mu zrovna dvakrát chce do politiky, takže to tedy ne, ale že se na to už nemůže dívat. Myslel jsem si svoje.

24.11.2017 v 20:01 | Karma článku: 14.45 | Přečteno: 663 | Diskuse

Vlastimil Dorotík

Je to stále ta stejná ODS jako před léty, žádná změna.

U ODS žádná podstatná změna nenastala, ta se jen dnes nachází v jiné pozici, jiné roli, ale její podstata a nátura zůstává stále stejná.

24.11.2017 v 18:22 | Karma článku: 33.09 | Přečteno: 940 | Diskuse

Pavel Starý

Karty ve sněmovně jsou rozdány

Moje slova z předchozího blogu se naplňují. Jasná vládní koalice se v nové sněmovně nerýsuje. Kde jsou příčiny současného stavu a jak to celé nakonec dopadne?

24.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 16.75 | Přečteno: 686 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Nemravná privatizace 17. listopadu aneb kádrováci v akci

Musela jsem si nechat pár dní odstup, abych vydýchala rozčarování z průběhu oslav 17. listopadu. Opět se ukázalo, jak hlasití jsou u nás příznivci tzv. selektivní demokracie.

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 33.75 | Přečteno: 1332 | Diskuse

Roman Máca

Reakce na rozhovory s nominantem do čela bezpečnostního výboru Radkem Kotenem (SPD)

Pan poslanec Radek Koten (SPD) je podle mého názoru vysoce nekompetentní nedůvěryhodná nepravdy hovořící osoba a současně je i bezpečnostním rizikem. V článku předkládám argumenty vedoucí k tomuto závěru.

24.11.2017 v 13:55 | Karma článku: 32.87 | Přečteno: 3227 | Diskuse
Počet článků 205 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1245
Jsem právník a ekonom. Před volbami jsem pracoval ve funkci náměstka ministra životního prostředí a později jako ředitel poradců předsedy vlády. Přednáším též na Vysoké škole finanční a správní právo a ekonomiku udržitelného rozvoje. T.č. veřejně vystupuji v roli stínového ministra životního prostředí za ČSSD. Sociálním demokratem jsem od počátku roku 1990, kdy jsem stranu pomáhal obnovit. Jsem ženatý a mám dvě děti. Bližší informace též na www.petrzilek.cz nebo www.cssd.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.