V předvečer pražského kongresu PES a kodaňského summitu OSN
Die Presse k tomu už 22. Října napsalo: „Teplota na naší planetě v posledních 10 letech podle klimatologů v čele s Jeffem Knightem z britského Exeteru prakticky nestoupla, a přesto se objevují vážné příznaky, že se něco dramatického děje, např. pokud jde o pokrytí velehor ledovci a sněhem“. Je to patrné od Himalájí po Andy či nejvyšší hory v Africe. Občané Rakouska, sousedního Švýcarska a Itálie i vzdálenější Francie si uvědomují, že zdaleka nejde jen o další vývoj, pokud jde o vodní elektrárny, nebo zimní sporty a s nimi spjatou turistiku, ale též o celkový způsob života. To neznamená, že se nenajdou čtenáři, posluchači či diváci, kteří se zajímají o odborné detaily, např. že teplota se od roku 2000 zvýšila o „pouhých“ 0,07 stupně Celsia. I tuto nepatrnou změnu má prý na svědomí El Niňo. Mezinárodní panel pro klimatické změny (IPCC) předpověděl v roce 1999, že do roku 2008 bude přírůstek teploty 0,2 stupně. Berme to tak, že oteplování si prostě vybralo pauzu – nejedná se bohužel o konec negativních klimatických změn.
Někteří praktici se právem domnívají, že měření možná není přesné a doporučují podívat se např. na velehory. Jeden z nich stojí u pramene řeky Rhony vedle 3 metrové tyče trčící z ledu a ukazuje si nad hlavu. IHT z 25. října ho cituje: "Tolik roztálo během jednoho měsíce. Já měřím skoro 2 metry. Tak ať mi nikdo nevypráví, že se nic neděje." Od Himalájí po Andy zažívají např. provozovatelé vodních elektráren kolem velehor krátkodobě pozitivní jevy. Je to nadbytek vody. Vědí však, že z dlouhodobého hlediska hrozí katastrofa. Švýcarsko vyrábí ve vodních elektrárnách více jak 60% elektřiny. Jakmile zmizí ledovce, které pomáhají v létě svojí tající a přetékající vodou roztáčet turbíny, bude to konec tohoto zdroje ekologicky velmi žádoucího a obnovitelného. Podle university v Lausann EPFL do roku 2035 klesne podíl elektřiny z vodních elektráren na 45% ze současných 60%. Budou i jiné změny. V létě větší sucho, o 8% naprší méně, v zimě bude dešťů více o 6%. Bude třeba rychle stavět nové přehrady, což není ta pravá cesta, jak zpříjemnit vzhled krajiny, a ani z hlediska hydrologické stability se nejedná o řešení. Je to věc nejen vlády, ale i firem, tvrdí Joerg Aeberhard, šéf firmy Alpiq. Švýcarsko a Rakousko napájí největší, i když ne všechny evropské řeky. Jde o osud zemědělství, vodní cesty, chlazení N-elektráren atd. V Afganistanu a Pakistánu se o vodu válčí už nyní, ale co bude v celém regionu, až se dále sníží přítok životodárné vody z Himalájí? Jde i o osud Kalifornie, USA a EU i ČR, SR.
Výše zmíněné i mnohé jiné problémy, spjaté se životním prostředím a energetikou se promítají do politické situace v Rakousku, včetně jednotlivých regionů. V Horních Rakousích šli občané k urnám ve stejný den, jako Němci, a Sociální demokracie v obou zemích dostala výprask, jaký léta nepamatuje. Ve volební kampani hrály otázky oteplování i jiné ekologické a energetické otázky nemalou roli. Tohoto tématu nedokázali využít v dostatečné míře ani Zelení, v Rakousku obdrželi jen 9,2% hlasů. Nic jim nepomohli jejich útoky proti jaderné energetice vůbec a proti Temelínu zvlášť. Využijí čeští sociální demokraté pražského kongresu a kodaňského summitu k tomu, aby se představili jako strana, která je lídrem v boji proti globálnímu oteplování v ČR? Uvidíme …..
Petr Petržílek
A klima prioritou vlády rozhodně nebude ...
Nemusíme žít a čekat celá tisíciletí. Během několika málo let nás opět nenadále zaskočila v pořadí třetí tisíciletá povodeň kromě každoročních staletých povodniček. Místo pod Beskydy nebo ve středních Čechách tentokrát pod Jizerkami na Frýdlantsku. Město Frýdlant zaplavila říčka Smědá, někde až do výše 3,5 m, stejně tak Nisa Lužická v Hrádku n. Nisou a v Chrastavě. Vysokou vodu má i Jizera. Rozvodnila se říčka Kamenice pod Lužickými horami. Voda se nevyhnula Chřibské ani Jetřichovicím. Zatopené je Hřensko. Staleté záplavy hlásili na Ploučnici v Kunraticích, v Mimoni a na Ploužnici v Ralsku. Protrhnul se leknínový Holanský rybník u České Lípy.
Petr Petržílek
Ropná katastrofa v The Gulf of Mexico – konec fosilní ekonomiky?
P. Krugman se domnívá, že „pokud by měl únik ropy v Mexickém zálivu pokračovat po dlouhou dobu, bude to strašlivá hrozba pro celý svět. Al Gore zažije velký comeback a Američané se konečně probudí ze své lehkomyslnosti, pokud jde o naléhavost řešit problematiku životního prostředí, a to urychleně. Takže celé toto drama přináší i velkou naději.“
Petr Petržílek
Perspektiva využívání obnovitelných zdrojů v ČR
V České republice máme velmi kvalitní zákon o podpoře výroby zelené elektřiny a naopak chybí zákon o podpoře úspor a tepla z obnovitelných zdrojů (OZE). Potenciál výroby primární energie z obnovitelných zdrojů (k roku 2050) je největší při využití biomasy (280 PJ) a geotermální energie (220 PJ), přičemž využívání energie Země může na rozdíl od biomasy v druhé polovině tohoto století vzrůst ještě na dvojnásobek předpokládaného stavu roku 2050. Zatímco pro využívání energie vody a větru nejsou přírodní podmínky v ČR příliš příznivé, ostatní obnovitelné zdroje by mohly v budoucnu nahradit veškeré fosilní zdroje pro výrobu elektřiny a tepla. V kratší perspektivě je ale nutné při výrobě elektřiny počítat ještě s jádrem a při výrobě tepla se zemním plynem.
Petr Petržílek
Štěstí a HDP
Novým nevídaným jevem je, že nastartování ekonomiky a růst HDP neváže tvorbu nových pracovních míst. Příkladem může být USA. To, že Ameriku postihuje nezaměstnanost více než jiné státy, členy OECD, ačkoliv její pokles – jakkoli nespolehlivého ukazatele – HDP je menší než jinde na Západě. Jinak řečeno, poprvé je během recese vývoj HDP v nesouladu se změnami týkajícími se lidí bez práce, případně polozaměstnaných či pracujících chudých. Occunův zákon a ostatní ekonomické teorie selhávají.
Petr Petržílek
Povodně - takhle se nic nezmění
Ukazuje se, že samotná technická opatření, jako je zpevňování koryt (2009 Bečva – dokonce v tvaru lichoběžníku), či budování nádrží a poldrů, sami o sobě větším škodám v důsledku povodní nezabrání. Tato opatření je nezbytné kombinovat se zvyšováním retenční schopnosti krajiny. Jedná se především o meandrující koryta, obnovu lužních lesů, využití nivních luk k rozlivu, hrazení lesních bystřin, zvyšování hydrologické stability lesů zákazem holosečné těžby a lepší věkovou a druhovou diverzifikací, rozčleňování zemědělské krajiny mezemi, hájky a remízky. Taktéž pomůže obnova a budování malých a drobných vodních nádrží, resp. rybníků. Dešťové vody v urbanizované krajině musíme přestat kanalizací odvádět do koryt, ale nechat je vsáknout do půdy. Způsobů, jak to zajistit je řada, jen jednejme! Vláda musí napříč rezorty připravit plán financování těchto opatření a Podniky povodí musí upustit od plánování megalomanských přehrad a průplavu Dunaj-Odra-Labe a začít plánovat opatření v souladu s přírodou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Z mrazu konečně do tepla. Už dnes bude 17 stupňů, o víkendu i přes 20
Chlad a mráz zřejmě končí. Meteorologové avizují už na pátek teploty přes patnáct stupňů, o víkendu...
Ukrajinci dočasně stahují tanky Abrams. Jsou zranitelné při nasazení dronů
Ukrajina dočasně stáhla z boje americké tanky Abrams M1A1, které se ukázaly být zranitelné při...
„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku
Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Prodej pozemku Lasvice
Zákupy, okres Česká Lípa
3 750 000 Kč
- Počet článků 205
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1247x