Obce na Bursíkovu odpadovou politiku doplatí

ČR stejně jako ostatní státy EU jsou dle směrnice o skládkování odpadů povinny zajistit snížení množství bioodpadů ukládaných na skládky. Stát potažmo Bursíkovo ministerstvo přesouvá tuto povinnost na obce. Bursík ale na namísto poděkování, že obce a jejich občané budou za stát plnit povinnost třídit a využívat biologicky rozložitelný komunální odpad, nejen že obce trestá zvýšením poplatků, ale zužuje splnění této povinnosti pouze na třídění pomocí toho nejméně efektivního a nejdražšího systému, totiž pomocí barevných popelnic.  Celkové náklady na tento způsob třídění biodpadů se na každých 10 000 obyv. vyčíslují na 1 000 000.- kč/rok (bez nákladů na vybudování zařízení na využití bioodpadů). Přitom na pro druhou a třetí fázi, kdy máme třídit až 75% odpadů, reálná kapacita barevných kontejnerů nestačí.   

 Opatření přijaté Ministerstvem životního prostředí, které je součástí návrhu novely zákona o odpadech a které spočívá v třídění bioodpadu prostřednictvím hnědých popelnic,  již dnes ale jednoznačně znemožňuje splnění závazku o snižování bioodpadů v číslech, která jsou obsažena v Plánu odpadového hospodářství ČR pro druhou a třetí fázi.  

Druhý problém ministerského návrhu spočívá v tom, že kapacita kompostáren a biostanic nestačí ani pro první fázi. Na místo ekologického a ekonomického využití biodpadů tak přibude městům obcím starost a to kam s vytříděným bioodpadem? Od roku 2010 bude totiž na českém trhu k dispozici velké množství suroviny – bioodpadu, aniž by byla vybudována dostatečná zpracovatelská kapacita zařízeními I. generace (kompostárny, bioplynové stanice).  Zařízení II. generace (gazifikační či  pyrolýzní jednotky) se pak v ČR nenacházejí vůbec. Již dnes je proto  výkupní cena bioodpadů záporná a pohybuje se od minus 300 Kč/t za zelený odpad a od minus 1 200 Kč/t za kuchyňský bioodpad. 

Domnívám se, že taková politika přivede naše hospodářství k odporu k ekologickému chování, což bude mít negativní důsledky na morálně etické vědomí naší celé společnosti. Proč platit vyšší poplatky za to, že třídím? Proč třídit odpady, když  není zajištěno jejich následné zpracování? Trápí tyto otázky vůbec naší vládu? Reálná cesta v třídění bioodpadu v požadovaném množství tkví ve využití následného získávání biologické složky odpadu přímo ze směsného odpadu pomocí tzv. mechanicko-biologických úpraven odpadů a využití vytříděného bioodpadu v kvalitě „podsítné“ složky jako energetického paliva pro výrobu energií, zejména jeho zplyňováním nebo pyrolýzou. Blíže viz http://www.blisty.cz/2008/5/6/art40049.html.