Nepodceňujme význam ekologické politiky!

Je velice těžké hovořit o ekologické politice způsobem, který by zaujal pozornost na stejné úrovni jako například růst reálných mezd. Nicméně se o to pokusím v souvislosti s právě schválenou Zprávou o životním prostředí ČR v roce 2006. Dnes je samozřejmé, že pokud má někdo alergii, atopický  ekzém, astma, či  rakovinu, jde k lékaři, stanoví se diagnóza a léčebný postup. Ač se například v případě rakoviny, či těžkých astmatických nemocí u dětí jedná o skutečné neštěstí, věnuje se největší pozornost lékařům a medikamentům. Tedy koncovému řešení, nejde se po příčinách. Srovnejte si územní grafy s vyznačeními překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví publikované ve zmíněné zprávě s územními grafy výskytu závažných zejména respiračních onemocnění ze statistické ročenky ministerstva zdravotnictví. Opravdu chcete čekat na to až se  vaše děti či děti vašich dětí budou potýkat s těmito nemocemi? 

        Možná si říkáte, že se to vašich dětí třeba netýká. Jenomže všichni dýcháme stejný vzduch  a žijeme ve stejném prostředí, a tak je tedy logické, že zhoršování životního prostředí bude mít negativní dopady nás všechny  a výjimky  budou skutečně mizivé. Osobně znám mnoho rodičů, kteří jsou nešťastní z toho, že jejich malý syn či dcera trpí astmatem, alergiemi či ekzémy. Také znám mnoho případů mladých lidí, kteří se potýkají s rakovinou a to v mnohých případech bohužel neúspěšně. Mnoho onemocnění, které se týkaly výhradně starších lidí je dnes záležitostí dvacetiletých žen a mužů.

     Naše těla jsou indikátorem životního prostředí i způsobu života. Pokud budeme tyto signály vnímat pouze jako nutné zlo, které se třeba zrovna nám vyhne nepomůže nám již nic a nikdo. My si ale můžeme pomoci sami svým chováním a uvažováním. Jaké důkazy ještě chceme proto, abychom se začali zabývat vztahem mezi některými nemocemi a životním prostředím?

     Pokud neuděláme konkrétní kroky k ochraně životního prostředí, není již cesty zpět. Jakmile jednou totiž výrazně zasáhneme do přírodních procesů, které po tisíciletí vytvářely vhodné podmínky pro život na této planetě, obrátí se vše proti nám, což se již ostatně na úrovni globálního oteplování děje. Životní prostředí se nemůže dělit na levicové, pravicové či liberální, neboť je pouze jedno, to v němž všichni žijeme. Kvalita životního prostředí není odvislá od toho, která politická strana je u moci, ale podle toho jak si jej sami vytváříme. Nástroje ochrany ovzduší, které mj. prezentuje ČSSD, je právě oním krokem, který by měl zlepšit prostředí v němž žijeme a vychováváme naše děti.

     V dopravě je třeba co nejrychleji zavést celoplošné mýtné se sazbami pro všechna motorová vozidla. Od těchto sazeb musí být osvobozena vozidla využívající alternativní paliva (plyn, bioplyn, biopaliva, vodík, elektromobily, popř. hybridní vozy) a ke snížení sazeb musí dojít u těch vozidel, která splňují nejpřísnější tzv. eurolimity. Dalším opatřením je razantní omezení jízdy kamionů o víkendech podle německého nebo rakouského vzoru a přesun nákladu na železnici podporou logistických center pro kontejnerovou dopravu a přepravu návěsů po dráze.

     Kontrola topení v domácnostech se nesmí svěřovat jen starostům, kteří nejsou vždy správně motivování k řádným postihům svých sousedů, ale například i armádě (ve spolupráci s inspekcí), která disponuje velice citlivými spektrometry, které dokážou rozlišit z kouře vašeho komínu, čím topíte, aniž by vám bylo narušeno soukromí. 

      Zejména u stacionárních zdrojů znečišťování jde o snížení spotřeby energie. A to nejlépe ihned a v co možná největším množství. Dosažení tohoto cíle však nutně nemusí znamenat snížení kvality života tím, že budeme večer doma po tmě a v zimě. Náš záměr navrhuje taková řešení, která zachovávají naše zvyky a potřeby, ale s tím rozdílem, že  celková spotřeba energie bude výrazně nižší. Toho lze dosáhnout využíváním alternativních zdrojů energie, obnovou zastaralých tepláren a elektráren s použitím špičkových světových technik a cílenou podporou využívání úsporných zařízení doma. Například využití slunečních kolektorů sníží rodinné náklady na teplo až o 20%. Zesílíme-li společně tento efekt podporou zateplení a regulací radiátorů vytvoříme ekologicky odpovědné opatření, které bude zároveň šité na míru naší kapse.

     Vedle obchodování se skleníkovými plyny se pro velké podniky jeví jako účinný nástroj tzv. Ekologická daňová reforma. Ekologické daně nesmí ale být výsměchem ekologické daňové reformy, jak předvedla Topolánkova vláda v tzv. reformě veřejných financí. Sazby ekologických daní by měly v průběhu max. 15-ti let narůst natolik, aby odpovídaly nákladům na eliminaci negativních dopadů užívání fosilních paliv a energií. Zároveň musí být zajištěna plnohodnotná kompenzace pro nízko a středně příjmové domácnosti.

     Osobně pokládám, za důležité zvýšit váš zájem o ochranu životního prostředí dokud ještě není pozdě. Již nám nezbývá příliš mnoho času na přemýšlení, a tak pokud chceme více alergií, těžší astmata a více zhoubných onemocnění mladých lidí, pak neberte má slova vážně. Pokud nevnímáme životní prostředí jako důležitý faktor pro náš život, nevnímáme jako důležité ani naše životy. Bohatí jsou bohatí díky zdravé a bohaté kupní síle, kterou tvoří většina populace. Je tedy logické, že nemůžeme ušetřit na tom, když bohatým například v rámci rovné daně ještě daně snížíme,  protože v ten moment stát přijde o veškeré finanční prostředky právě na obnovu zastaralých technologií do investic, které se týkají životního prostředí.  Průměrný občan si totiž nemůže vybírat místo svého pobytu, a tedy nemůže ani investovat bez podpory státu do ekologických technologii, zatímco bohatší část populace ano. Z toho vyplývá jistá zodpovědnost bohatší části populace za ty ostatní.