ArcelorMittal Ostrava: raději zavřít než dopustit další tunel

Proč tvrdím, že by se měl ArcelorMittal Ostrava raději zavřít, se pokusím vysvětlit v následujícím textu. Nejde mi jen o to, že se veškeré zisky odvádějí do zahraničí, že hlavní akcionář chystá na své minoritní souputníky obří tunel, ale jde mi především o zdravé životní prostředí pro lidi. Na tom nic nemění ani poslední návštěva předsedy strany.

Minoritní akcionáři podali trestní oznámení na představenstvo, protože huť místo vyplácení dividend posílá desítky miliard korun (cca 37 mld.) do své mateřské společnosti formou půjček, které jsou úročeny sazbou několikanásobně nižší, než za kolik si světová ocelářská jednička půjčuje na trhu. Minoritní akcionáři mají další vážné obavy, protože pan Mittal hodlá dát do zástavy čtvrtinu svých vlastních akcií jako záruku za úvěry. Rozhodovat o tom chce 20. srpna na mimořádné valné hromadě. Zda má jít o záruku za novou půjčku nebo posílení zástav za kontroverzní levné půjčky jiným firmám Mittalova impéria, nikdo z menších akcionářů neví.

Ačkoliv zástava vlastních akcií je přitom zcela nestandardní krok, vedení ArcelorMittalu odmítlo účel úvěru i podrobnosti zástavy komentovat. Drobní akcionáři jsou přesvědčeni, že akcie mají sloužit jako zástava za úvěr, který ArcelorMittal čerpá u španělské banky Caja de Ahorros. Že jde o zástavu pro španělskou banku, napovídá i počet akcií, které mohou být zastaveny. Při stávající ceně dává jejich hodnota dohromady přibližně jedenáct miliard, které si ArcelorMittal v Caja de Ahorros půjčil. Existuje i varianta, že se Lakshmi Mittal pokouší vytáhnout z hutí další peníze, což by byla pohroma pro české akcionáře.

Vedení také uvnitř hutí zadržuje necelých čtyřicet miliard zisku, ze kterých odmítá vyplatit akcionářům dividendy. Podíl v ostravském ocelářském gigantu vlastnil i stát, začátkem srpna mu ale Lakshmi Mittal zaplatil první splátku za jeho jedenáctiprocentní podíl. Splácet bude do státní poklady po miliardě ročně.

Vedle toho pohleďme na Bártovice a Radvanice – městské čtvrti, jejichž znečištění je nejhorší v ČR i EU, srovnatelné s nejhoršími oblastmi v Číně. Veškeré limity jsou již v únoru překročeny. Vedle prachových částic, na které nabalují karcinogenní látky, je zde vysoce nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu, který zvyšuje riziko rakoviny plic, bronchitid u dětí předškolního věku, nepříznivě ovlivňuje těhotenství, ale také třeba plodnost u mužů. Průměrná koncentraci této látky 18,9 nanogramů na metr krychlový (roční limit v ČR je 1ng). To je o osm nanogramů na metr krychlový více než v prvním kvartálu roku 2007 a o asi šest nanogramů více než v prvním kvartálu roku 2006.

Nevím, proč bychom měli takto nezodpovědného vlastníka podporovat. Ten se odvažuje žádat ještě pomoc od státu prý kvůli krizi. To, že se podnik potýká s výrazným propadem výroby, vyrábí se zhruba ze třetiny kapacity (cca 1 mil. tun oceli) a že od začátku roku musel odejít každý šestý zaměstnanec (dnes tedy cca 5 800 zam.) se už zachránit nedá. Pokud jde o ostatní zaměstnance, raději ihned začněme s novými pobídkami pro Ostravu na hight-tech výrobní kapacity, služby, vědu či výzkum. Pro Ostravsko není řešením těžký průmysl. Pokud jej skutečně potřebujeme, tak s jinými technologiemi, nebo v lokalitách, kde emise kovohutí nepovedou k překračování imisních limitů!