Jak dál s programem Zelená úsporám

Předpokládaný výnos z prodeje kjótských emisních kreditů oxidu uhličitého Japonsku ve výši zhruba 25 mld. Kč uvolní Státní fond životního prostředí na podporu úspor energie a instalaci obnovitelných zdrojů tepelné energie. S uvedeným cílem tohoto záměru ČSSD souhlasí a podporuje jej. Už proto, že povede nejen k významnému zlepšení našeho životního prostředí a sníží naši spotřebu energie, ale bude mít i výrazný protikrizový efekt. Dovolujeme si však podotknout, že získání těchto finančních prostředků není zásluhou Topolánkovy trojkoaliční vlády. K hlavní redukci emisí skleníkových plynů, která umožnila tyto finanční prostředky generovat, totiž došlo v 90. letech v důsledku restrukturalizace průmyslu a pak v důsledku ekologických opatření vyžadovaných směrnicemi EU, které prosadily do našeho právního řádu především sociálnědemokratické vlády. Sociální demokracie se též v roce 2008 podílela na schválení potřebné novely zákona o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, která umožnila tyto nemalé finanční prostředky využít právě uvedeným způsobem.

Jak už to ale u aktivit bývalé trojkoaliční vlády bývá, program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů Zelená úsporám, který připravilo MŽP pod vedením M. Bursíka k využití výnosů z prodeje emisí, má řadu zásadních nedostatků. Za nejzávažnější chyby programu považujeme následující:

Podmínky spolufinancování vylučují z programu nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny obyvatel. Požadavek realizace nejméně tří úsporných opatření při snižování spotřeby energie na vytápění budov současně znamená nutnost vysokých výdajů na realizaci těchto opatření (pro modelový běžný rodinný domek nejméně 0,5 mil Kč). Zdaleka ne každý potenciální žadatel však má potřebné finanční prostředky k dispozici. Navíc dotace je poskytována až po realizaci všech opatření a její maximální výše pro uvedený modelový domek je asi 95 tis. Kč. Ve světě se však úspěšně aplikuje léty prověřená metoda, která tento nedostatek řeší. Část investice by měla být hrazena z naměřených úspor energie metodou EPC (energy performance contracting). Tato část v rozsahu 90 až 60 % investiční akce je financována bankovním úvěrem, kde za zaplacení úvěru plně zodpovídá dodavatel energeticky úsporné investiční akce. Tento systém umožňuje zateplit přibližně o 70 % domů více, než stávající program Zelená úsporám, a zároveň neklade nároky na vlastní zdroje občanů. Umožnil by tedy využití programu i sociálně slabším občanům.

Z programu jsou vyloučeni provozovatelé centrálního zásobování teplem. Nelze tedy získat podporu například na úspory energie při rozvodech centrálního tepla či na ekologizaci zdroje tepla. Při tom CZT patří mezi nejekologičtější způsoby vytápění a úspory v této oblasti by se okamžitě projevily na snížení spotřeby především uhlí, což by snížilo tlak na prolomení limitů těžby hnědého uhlí.

Z programu zateplování budov jsou vyloučeni obyvatelé panelových domů, což znamená bezdůvodnou diskriminaci velké skupiny obyvatel. Při tom panelový bytový fond je velmi zanedbán a panelové domy jsou často obývány lidmi bez možnosti řešit problém jejich zateplení vlastními prostředky. Nezateplené paneláky jsou též velmi často tepelně nevyvážené, což vede vzniku plísní, ohrožujících zdraví. Je třeba také upozornit, že některé programy na zateplování panelových domů byly Topolánkovou vládou bez náhrady zrušeny.

Program znevýhodňuje aktivní a zodpovědné občany, kteří v minulých letech na své náklady realizovali úsporná opatření v obytných budovách. Vzhledem k tomu, že již mají část možných opatření hotovou, nemohou splnit podmínky programu, podle kterých musí být nově realizována nejméně tři úsporná opatření.

Program neumožňuje realizaci ani jednoduchých úsporných opatření v domech svépomocí, která je v podmínkách ČR velmi rozšířená. Toto je další důvod, proč je program jen omezeně využitelný nízko a středněpříjmovými skupinami obyvatel.

Program má řadu technických problémů, například:

-          Stanovené požadavky na snížení spotřeby tepla v budovách jsou příliš přísné.

-          Výše dotace nerespektuje stáří budovy (u starších budov je zateplení většinou nákladnější).

-          Doporučené technologie zateplování prakticky vylučují jejich použití u geometricky složitých tvarů (zejména u starších zděných domů z první poloviny 20. století).

-          Požadovaná maximální spotřeba tepla v budově, při níž je možné ještě získat podporu na vytápění obnovitelnými zdroji, je příliš přísná.

-          Příliš přísná je také řada požadovaných parametrů zařízení při instalaci vytápění obnovitelnými zdroji energie.

-          Není jasně definována novostavba.

Program je pro žadatele z administrativního hlediska poměrně náročný (například cca 90 % dokumentace požadované Stavebními úřady je pro účely poskytnutí dotace na zateplení domu zbytečné). Veškeré přípravné práce (zpracování dokumentace apod) musí žadatel financovat sám a nedostane na ně žádný příspěvek.

 Celkově byl program zjevně připraven horkou jehlou a mnohdy nebyly zřejmě provedeny potřebné porovnávací výpočty. Jako příklad lze uvést požadavek programu realizovat při snižování spotřeby tepla v budovách nejméně tři opatření současně. Pokud totiž provedeme výpočet energetických nároků stejného modelového domu, tak zjistíme, že opakování jednoho opatření ve třech domech dá vyšší úsporu energie než provedení tří opatření v jednom domě. Není proto důvod nepodporovat i provedení jednotlivých opatření.

O tom, že program byl skutečně připraven špatně, svědčí to, že zatím byla podpora poskytnuta pouze několika desítkám žadatelů. Celkovému povědomí a pozitivnímu stavu k ochraně životního prostředí také určitě nepomohlo to, že MŽP bombastickou kampaní při vyhlašování programu vzbudilo velká očekávání, která však nebyla vzhledem k uvedeným chybám programu naplněna. Mnoho občanů, kteří doufali, že s pomocí programu budou moci snížit svoji spotřebu energie či omezit emise škodlivin do ovzduší, se tak právem cítí v podstatě podvedeno.

Není však zvykem ČSSD pouze kritizovat. Pokud máme výhrady, tak zároveň předkládáme i návrhy jak daný problém řešit. Vyzýváme proto touto cestou ministra životního prostředí, aby ministerstvo provedlo v programu Zelená úsporám následující úpravy:

-          Zahrnout do podpory realizaci opatření k úsporám energie v panelových domech.

-          Zapojit do programu financování metodou EPC (financování úsporných opatření z naměřených úspor energie).

-          Umožnit podporu jen při realizaci jednoho opatření snižování spotřeby tepla v budovách (anebo alespoň dvou opatření s tím, že budou uznávána i opatření provedená dříve).

-          Zahrnout do programu podporu úspor energie a ekologizaci v oblasti centrálního zásobování teplem.

-          Umožnit realizaci některých jednodušších opatření (především při snižování spotřeby tepla v budovách) svépomocí.

-          Provést administrativní zjednodušení programu. Jde především návrat k praxí ověřenému a poměrně jednoduchému systému, podle nějž doposud SFŽP poskytoval podporu na využití obnovitelných zdrojů energie (tzv. Přílohy II). V rámci toho zjednodušit požadovanou dokumentaci.

-          Zmírnit některé požadované technické parametry u některých opatření.

-          Podmínky pro poskytnutí dotace stanovit zcela jednoznačně, aby si potenciální žadatel mohl předem sám posoudit, zda podmínky pro poskytnutí dotace splní či nikoliv.

-          V rámci programu poskytovat příspěvek na zpracování dokumentace, posudku, případně i stavební dozor.

Pokud nebudou tyto změny realizovány nyní, tak za ČSSD slibujeme, že v případě převzetí vládní odpovědnosti po podzimních volbách budou tyto změny programu realizovány.