Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ropná katastrofa v The Gulf of Mexico – konec fosilní ekonomiky?

11. 06. 2010 12:01:57
P. Krugman se domnívá, že „pokud by měl únik ropy v Mexickém zálivu pokračovat po dlouhou dobu, bude to strašlivá hrozba pro celý svět. Al Gore zažije velký comeback a Američané se konečně probudí ze své lehkomyslnosti, pokud jde o naléhavost řešit problematiku životního prostředí, a to urychleně. Takže celé toto drama přináší i velkou naději.“

Zánik plošiny Deepwater Horizon je mnohem horší katastrofou, než o jakých psali prognostici, kteří se zabývají problematikou těžby přírodních zdrojů v hlubinách moří a oceánů. Tentokrát je katastrofou produkt lidské činnosti, která selhala, na rozdíl od výbuchu sopky na Islandu, kde ukázala své zuby příroda. Ropná skvrna zatím se může postupně rozšířit až k Floridě, či prostřednictvím Golfského proudu až k břehům Evropy. Zmíněná plošina představovala ve svém oboru špičkovou technologii. Firma British Petrol si ji pronajímala už od jejího uvedení do provozu v loděnicích Hyundai v roce 2001. Majitelem je firma s centrálou ve Švýcarsku Transocean Ltd. Deepwater Horizon nebyla připravována pro normální těžařskou práci, jejím úkolem bylo pouze připravovat vrty, které pak obsluhovala jiná zařízení. Na svém kontě má vytvoření nejhlubšího ropného vrtu v hloubce téměř 11 km. Vrt, ze kterého uniká ropa, má hloubku 5,5 km. Viníkem nehody nebyla ropa, ale zemní plyn, který ji na nalezištích obvykle doprovází. Z doposud neznámého důvodu se dostal do ropné soustavy a došlo k výbuchu. Z otevřeného vrtu se valí do moře statisíce hektolitrů ropy denně a práce na opravě zatím nepřinesly potřebné výsledky, a to i přes dílčí úspěch s opakovaným „zazvonováním“.

Hněv komentátorů míří nejen na těžaře, ale také na současnou podobu lidské civilizace, která nemůže existovat bez obrovského konzumu ropy a produktů z ní, která žene těžaře ke stále nedostupnějším zdrojům. Za dva měsíce nestačily spojené síly BP a amerických státních i dobrovolných institucí zvládnou rostoucí skvrnu. BP vždy ujišťovala, že je schopna zvládnout jakoukoliv nehodu, o které navíc prohlašovala, že je krajně nepravděpodobná. Firma zdůrazňovala, že vrt je 77 km od pobřeží, takže dostatečně daleko od Lousiany. Jak vidět, vrt byl příliš blízko pevniny a i kdyby byl ještě dál, rostoucí skvrna by napáchala stejně obrovskou škodu, jejíž podoba je v nedohlednu. Pro Evropany může být zdánlivou útěchou, že se jedná o Ameriku, Mexiko, Karibik, ale pokud se únik včas nezastaví, pocítí to celý Atlantik. Navíc, kde je psáno, že k podobné katastrofě nemůže dojít poblíž evropského pobřeží, kde jsou podobné platformy? Co teprve, začne-li se těžit v roztávající Arktidě. Už narůstá hnutí, podobný typ těžby nepovolovat, v čele je Kalifornie, kde těžaři nyní "utřou hubu." Roste zájem o obnovitelné zdroje, ovšem nesmí jít o biopaliva, která znamenají větší pohromu než existující způsob produkce energie. Le Monde: "Únik ropy v Mexickém zálivu je pádnou připomínkou, že prostředí se samo o sebe nepostará, pokud se moderní technologie a průmysl nebudou pečlivě hlídat a regulovat, mohou až příliš snadno napáchat nepředstavitelné škody." Bílý dům je ovšem v obtížné situaci, neboť před pár měsíci ohlásil plán zpřístupnění velké části atlantického pobřeží ropnému průmyslu. Šokovalo to řadu jeho spojenců a nyní má potíž hovořit o morálce. Musí se přes to přenést. Teď jistě prolomení ekologických limitů Obamu velmi mrzí, byť k nim ještě fakticky nedošlo a už ani v dohledné době nedojde.

Katastrofa nabízí příležitost obnovit duch původního hnutí Dne Země. Pokud se to podaří, pak ze současné ekologické noční můry, vzejde něco dobrého. Ničení životního prostředí je nyní opět fotogenickou záležitostí. Náš Hrad zatím mlčí. Už se našli antienvironmentalisté, kteří naznačují, že plošinu vyhodili do vzduchu ekologové, aby zabránili další těžbě ropy u pobřeží. Ve skutečnosti hnutí přátel přírody chytá nyní druhý dech a to přesto, že na lidi doléhá strach z dalšího vývoje Velké recese z nezaměstnanosti. Pohádky o růstu HDP téměř nikoho nezajímají s výjimkou ekonomů, kteří se tím živí a politiků, kteří pomocí tohoto ukazatele přikrášlují realitu pomocí pohádek o HDP per capital. Šéf gigantu BP Anthony Hayward má zřejmě po kariéře, i když plošina není majetkem této firmy.

The Independent přinesl článek "Nejen BP dluží odpovědi", který ukazuje, že Amerika nese vinu za situaci v celém světě, pokud jde o těžbu v pobřežních vodách. Jestliže Brazílie usiluje o to, aby pomocí této aktivity významně posílila svůj celosvětový vliv, pak by si měla být vědoma, co by znamenalo pro její nejen turistiku, ale celkový způsob života, kdyby došlo k havárii, ke které došlo v The Gulf of Mexico. Americký boj s následky nejhorší ropné katastrofy v dějinách staví do popředí několik zásadních otázek. Proč na plošině Deepwater Horizon nebylo zařízení, které by umožnilo dálkové uzavření vrtu? Jak souvisí tato katastrofa s lobbingem BP, jenž se týká zavádění tvrdších bezpečnostních pravidel pro pobřežní těžbu?

BP musí dát v obou případech přesvědčivé odpovědi, nechce-li se svým podnikáním skončit. Firma měla ve Washingtomu mizernou pověst už před současným neštěstím. Při výbuchu její rafinerie v Texasu v roce 1995 zahynulo 15 lidí, v roce 2006 způsobila úniky z ropovodu vážné problémy na Aljašce. Ropní giganti mají v Obamovi určitě menšího zastánce než tomu bylo za Bushe, ale stejně je to málo. Bílý dům již zastavil všechny projekty pobřežní těžby, dokud zařízení nebudou vybavena bezpečnostními zárukami. Nejen Američany zajímá, proč takové záruky neměla mít už Deepwater Horizon, když operovala pár km od environmentálně tak citlivého území, jako je delta Mississippi? A taky musejí odpovědět politici, a nejen v Americe. Únik bude časem zastaven, ale kdy to bude? Uteče však tolik ropy, abychom se zamysleli nad svou závislostí na fosiliích, jež nutí lidstvo těžit způsobem, který ohrožuje životy stamilionů lidí? Když se moře změní v ropnou kaluž, co zůstane? BP tvrdí, že chce vše vyčistit, ale je jasné, že to nepůjde. Stačí se podívat na následky havárie na Aljašce v roce 1989. Ať se každý probere ze snu. 21 let po ztroskotání tankeru Exxon Valdez ropou je nasáklá půda do velké hloubky. Někteří mořští živočichové, podobně jako mnoho rodin se z pohromy nikdy nevzpamatovali. Lidé tam dodnes zažívají všechny druhy stresu, prudce vzrostl alkoholismus a sebevražednost, násilí v rodinách, bankroty. Na Aljašce ropa znečistila velmi silně 400 km, nemálo přes 2000 km pobřeží. Drama, které se začalo odehrávat v Mexickém zálivu, už nyní je horší, než byla havárie u Aljašky. Die Welt cituje výrok známého ekologa z Aljašky, kterým je Stan Jones: "Na Aljašce firma Exxon slibovala, že to vyčistí. Jenže ropný průmysl toho není nikde schopný."

Oči všech lidí na naší planetě, kteří jsou schopni vidět dál než na špičku svého nosu a na tloušťku své peněženky, se nyní otáčí směrem k bohaté Americe. V jiných částech světa probíhají ovšem v tichosti jiné velké tragédie, např. v Africe. Za příklad může posloužit Nigerie Royal Dutch Shell PLC. Tam nejde o přírodní katastrofu, nebo selhání technologie, i když i k tomu někdy dochází. Hlavní příčinou jsou akce armád. Operují tam také firmy Eni SpA a Total SA, jakož i "domácí" Nigerian National Petroleum Corp. V Nigerii se právě ujal funkce nový prezident a je vyslovována naděje, že bude úspěšnější než jeho předchůdce. Ovšem povstalci se rodí též díky tomu, že v zemích je stále spousta lidí, kteří jsou polohladoví, zatímco jejich politikové bohatnou. V Čechách by takovou tragédií bylo prolomení ekologických limitů těžby hnědého uhlí na lomu ČSA, kterému by padly za oběť Černice a Horní Jiřetín, později možná i část Litvínova.

Bude událost v Mexickém zálivu předznamenávat konec fosilní ekonomiky? Nevím, ale velmi si to přeji.

Autor: Petr Petržílek | pátek 11.6.2010 12:01 | karma článku: 9.96 | přečteno: 2488x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Zvýšení penzí, záruka volebního úspěchu

Ministryně Marksová nespoléhá na služby externích agentur a klíčové průzkumy provádí úřad vlastními silami. Někdy tak činí v utajení i samotná ministryně. Tak tomu bylo i dnes.

19.9.2017 v 22:56 | Karma článku: 7.14 | Přečteno: 156 | Diskuse

Zdenek Horner

Co se stane s našimi stranami po 25.9.2017?

Budou sečteny volební výsledky v Německu a naše strany budou muset na poslední chvíli korigovat svoje nahnědlé odstavce ve volebních programech.

19.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 4.55 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jiří Fábik

Platí u nás Úmluva o právech dítěte?

kdo je zájmovou skupinou pro naše politiky? Exekutoři, insolvenční správci či naše děti. Proč nenechat naše matky bez peněz. Jak řekl jeden náš politik . Ať si najdou chlapa. Jak jednoduché řešení.

19.9.2017 v 19:17 | Karma článku: 5.14 | Přečteno: 216 | Diskuse

Jiřina Holotová

Soud přednesl správné argumenty v odvolacím řízení kauzy "hidžáb ve škole"

"V sekulárním Česku je nutno chránit právo být bez vyznání stejně, jako právo náboženství vyznávat." Tato argumentace zazněla z úst předsedy senátu. Odvolací soud tak potvrdil lednový verdikt první instance o zamítnutí žaloby.

19.9.2017 v 18:05 | Karma článku: 35.72 | Přečteno: 962 | Diskuse

Jan Ziegler

Okamurovský populismus, to jsou tzv. novomanželské půjčky

Rodiny by podle plánů Strany přímé demokracie Tomia Okamura měly dostávat 300 tisíc korun novomanželské bezúročné půjčky. Při narození třetího dítěte by je už nemusely vracet. To je zločinné mrhání peněz..

19.9.2017 v 17:23 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 576 | Diskuse
Počet článků 205 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1245
Jsem právník a ekonom. Před volbami jsem pracoval ve funkci náměstka ministra životního prostředí a později jako ředitel poradců předsedy vlády. Přednáším též na Vysoké škole finanční a správní právo a ekonomiku udržitelného rozvoje. T.č. veřejně vystupuji v roli stínového ministra životního prostředí za ČSSD. Sociálním demokratem jsem od počátku roku 1990, kdy jsem stranu pomáhal obnovit. Jsem ženatý a mám dvě děti. Bližší informace též na www.petrzilek.cz nebo www.cssd.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.