Ekologie v USA musela počkat na jadernou dohodu a reformu zdravotnictví. Z prohlášení amerického prezidenta Barracka Obamy o stavu Unie je zřejmé, že tento rok půjde o prioritu číslo jedna. Obama plánuje v Senátu prosadit klimatickou legislativu –„komplexní energetický návrh zákona se stimuly, které čistou energii učiní nejvíce výnosným druhem energie v Americe“.
Stejně jako zelená politika České strany sociálně demokratické je i Obamova ekologická politika ekonomickým nástrojem. Je třeba především zdůraznit pozitivní dopad projektů zaměřených na nízkou produkci skleníkových plynů na snížení nezaměstnanosti. Pro vytvoření většího počtu zelených pracovních míst je dle Obamy nutná vyšší výroba, větší efektivita a více stimulů – tzn. výstavba nové generace bezpečných, čistých nukleárních elektráren a investice do pokročilého biopaliva. Stejně tak i my prosazujeme zvýšení investic do nových jaderných zařízení a čistých nefosilních technologií.
Obama obhajuje důležitost zavedení stimulů pro energetickou výkonnost a čistou energii i v momentě, kdy opozice (stejně jako u nás Václav Klaus) nesouhlasí s vědeckými důkazy o klimatických změnách. Neochota Ameriky investovat do vývoje čisté energie by mohla podkopat její ekonomickou konkurenceschopnost. SRN, Indie a Čína v tomto ohledu neváhají. Obama proto šikovně využil rozhodnutí Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency - EPA), která by případně mohla regulovat a určovat pravidla pro vypouštění emisí, aby tak získal podporu i republikánů pro návrh zákona. V Senátu již demokraté nemají „super většinu“, tzn. 60 hlasů ze 100.
Obamovi a všem podobně smýšlejícím politikům hrají do karet i nově probuzené podnikatelské skupiny, které ve velkém začaly podporovat přijetí ambiciózních cílů pro snížení emisí v rámci Kodaňské dohody. Při Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyzvaly světové lídry, aby tento dokument využili jako podnětu k aktivnějšímu boji proti klimatickým změnám. Zástupci šesti mezinárodních podnikatelských skupin (reprezentujících dohromady 200 mezinárodních firem) zveřejnili dopis vyzývající světové politiky k přijetí ambiciózních středně- a dlouhodobých cílů na snížení emisí a zavedení tržních a finančních mechanismů podněcujících podnikatele k investicím, které omezují produkci skleníkových plynů. Podobnou výzvu zveřejnilo několik dní před Davosem i podnikatelské uskupení Corperate Leaders Group on Climate Change, které vyzvalo EU k přijetí ambicióznějšího cíle na redukci emisí o 30% do roku 2020 (v porovnání s úrovní z 1990) – stalo se tak pouhých pár dní před 31. lednem, konečnou lhůtou pro vlády států k předložení cílů na snížení emisí a plánů na boj proti klimatickým změnám, které budou připojeny ke Kodaňské dohodě. Naštěstí dle vyjádření nejvyššího činitele OSN mohou vlády tyto cíle doložit později – což je případ i USA.
