- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Die Presse k tomu už 22. Října napsalo: „Teplota na naší planetě v posledních 10 letech podle klimatologů v čele s Jeffem Knightem z britského Exeteru prakticky nestoupla, a přesto se objevují vážné příznaky, že se něco dramatického děje, např. pokud jde o pokrytí velehor ledovci a sněhem“. Je to patrné od Himalájí po Andy či nejvyšší hory v Africe. Občané Rakouska, sousedního Švýcarska a Itálie i vzdálenější Francie si uvědomují, že zdaleka nejde jen o další vývoj, pokud jde o vodní elektrárny, nebo zimní sporty a s nimi spjatou turistiku, ale též o celkový způsob života. To neznamená, že se nenajdou čtenáři, posluchači či diváci, kteří se zajímají o odborné detaily, např. že teplota se od roku 2000 zvýšila o „pouhých“ 0,07 stupně Celsia. I tuto nepatrnou změnu má prý na svědomí El Niňo. Mezinárodní panel pro klimatické změny (IPCC) předpověděl v roce 1999, že do roku 2008 bude přírůstek teploty 0,2 stupně. Berme to tak, že oteplování si prostě vybralo pauzu – nejedná se bohužel o konec negativních klimatických změn.
Někteří praktici se právem domnívají, že měření možná není přesné a doporučují podívat se např. na velehory. Jeden z nich stojí u pramene řeky Rhony vedle 3 metrové tyče trčící z ledu a ukazuje si nad hlavu. IHT z 25. října ho cituje: "Tolik roztálo během jednoho měsíce. Já měřím skoro 2 metry. Tak ať mi nikdo nevypráví, že se nic neděje." Od Himalájí po Andy zažívají např. provozovatelé vodních elektráren kolem velehor krátkodobě pozitivní jevy. Je to nadbytek vody. Vědí však, že z dlouhodobého hlediska hrozí katastrofa. Švýcarsko vyrábí ve vodních elektrárnách více jak 60% elektřiny. Jakmile zmizí ledovce, které pomáhají v létě svojí tající a přetékající vodou roztáčet turbíny, bude to konec tohoto zdroje ekologicky velmi žádoucího a obnovitelného. Podle university v Lausann EPFL do roku 2035 klesne podíl elektřiny z vodních elektráren na 45% ze současných 60%. Budou i jiné změny. V létě větší sucho, o 8% naprší méně, v zimě bude dešťů více o 6%. Bude třeba rychle stavět nové přehrady, což není ta pravá cesta, jak zpříjemnit vzhled krajiny, a ani z hlediska hydrologické stability se nejedná o řešení. Je to věc nejen vlády, ale i firem, tvrdí Joerg Aeberhard, šéf firmy Alpiq. Švýcarsko a Rakousko napájí největší, i když ne všechny evropské řeky. Jde o osud zemědělství, vodní cesty, chlazení N-elektráren atd. V Afganistanu a Pakistánu se o vodu válčí už nyní, ale co bude v celém regionu, až se dále sníží přítok životodárné vody z Himalájí? Jde i o osud Kalifornie, USA a EU i ČR, SR.
Výše zmíněné i mnohé jiné problémy, spjaté se životním prostředím a energetikou se promítají do politické situace v Rakousku, včetně jednotlivých regionů. V Horních Rakousích šli občané k urnám ve stejný den, jako Němci, a Sociální demokracie v obou zemích dostala výprask, jaký léta nepamatuje. Ve volební kampani hrály otázky oteplování i jiné ekologické a energetické otázky nemalou roli. Tohoto tématu nedokázali využít v dostatečné míře ani Zelení, v Rakousku obdrželi jen 9,2% hlasů. Nic jim nepomohli jejich útoky proti jaderné energetice vůbec a proti Temelínu zvlášť. Využijí čeští sociální demokraté pražského kongresu a kodaňského summitu k tomu, aby se představili jako strana, která je lídrem v boji proti globálnímu oteplování v ČR? Uvidíme …..
Další články autora |
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...