Buď vraťme peníze Bruselu, nebo stavme rybníky ve velkém!

Do konce roku 2010 vyprší první období uplatnění tzv. pravidla N+3 pro čerpání prostředků z evropských operačních programů. V důsledku toho se nevyčerpané peníze určené pro rok 2007 budou muset vrátit Bruselu. Přitom nestačí pouze ukončit schvalovací proces jednotlivých projektů, ale přímo v tomto termínu proplatit faktury. Operační program Životní prostředí disponuje alokací na rok 2007 ve výši 18,3 miliardy Kč. Přitom k 3.9. 2009 bylo proplaceno pouhých 2,6 miliardy Kč, tj. 14% alokace roku 2007. V případě tohoto operačního programu reálně hrozí vracení prostředků za rok 2007 v rámci pravidla N+3. Částka vyčerpaných prostředků je velice nízká. SFŽP jako implementační agentura nemá dobře nastavenou administraci projektů a velice dlouho trvá proces od schválení projektu k podepsání smlouvy (často více než jeden rok).

Dovolte mi krátký exkurs do jiného problému, který Českou republiku aktuálně sužuje. Jedná se o sucho, které již nebude abnormalitou, na kterou se bude dlouho vzpomínat jako např. na neúrodu v r. 1949. Sucho společně s přívalovými dešti bude v důsledku globálního oteplování každoroční realitou. Ať chceme nebo nechceme, musíme naše hospodářství, zvláště lesnické a zemědělské, životní prostředí a krajinu tomuto trendu přizpůsobit, nebo se smířit s obrovskými hospodářskými škodami přesahujícími dopady ekonomické recese, kterou prožíváme právě nyní. Složitou situaci s vodou zažívají a ještě intenzivněji budou zažívat lidé ve většině satelitních městeček v okolí Prahy, specielně na jihu a jihozápadě a z části i v Praze kolem Uhřiněvsi, v obcích jihovýchodně a jihozápadně od Kladna, v berounské kotlině jihovýchodně od Berouna, na Žatecku, v obcích na svazích Českého Středohoří, v předhůří Šumavy kolem Strakonic, dále v oblasti mezi Táborem, Jindřichovým Hradcem a Jihlavou v horních povodích malých toků a nejhůře na tom budou lidé žijící na území terciéru jižně od Brna. Vedle úbytku podzemní vody vyvstanou i problémy s jejím znečištěním, které bude stále koncentrovanější. Velkým znečištěním podzemních vod dusičnany, železem a manganem trpí obce na Českomoravské vysočině. Obecně silnou kontaminaci dusičnany ovlivnilo i intenzivní hospodaření v bývalých JZD a Státních statcích ve všech bramborářských oblastech. Problémy se zásobováním pitnou vodou mohou mít i další lokality, především oblasti malých skupinových vodovodů a lokální obecní vodovody, protože se výrazně zvýší odběr vody pro domácnosti nejen ve městech, ale i v obcích na venkově.

A nyní zpět k operačním programům. Operační program životní prostředí a Program rozvoje venkova disponují dostatečnými prostředky k provedení toho nejúčinnějšího preventivního, resp. pro znalce terminologie klimatických změn adaptačního opatření, které lze v ČR realizovat. Koncem 80. let minulého století byl zpracován projekt, který mapuje vhodné lokality pro budování rybníků a malých vodních nádrží v rámci celé ČR. Domníváme se, že byť i částečná realizace tohoto projektu, by měla pozitivní vliv na zmírnění negativních důsledků globálního oteplování, ať již jde o dlouhotrvající sucho nebo přívalové deště. Realizace projektu řeší z velké míry potřeby zajištění ekologické a hydrologické stability krajiny i dostatečných zdrojů vody pro zavlažování zemědělských plodin. Projekt považujeme za nejefektivnější preventivní opatření z hlediska vynaložených finančních prostředků i negativních dopadů na životní prostředí. Budování rybníků a malých vodních nádrží chápeme také jako významné protikrizové opatření.

 Za nejvhodnější způsob jak motivovat vlastníky pozemků k budování rybníků a malých vodních nádrží je realizace několika pilotních projektů v každém kraji, nejlépe na pozemcích ve vlastnictví Pozemkového fondu České republiky, krajů nebo obcí. ČSSD je připravena poskytnout tomuto projektu jak politickou podporu, tak i odborné zázemí. Žádáme proto ministry Mika a Šebestu o vytvoření pracovní skupiny, ze zástupců MZe, MŽP, Asociace krajů ČR a koordinátora za ČSSD, která se touto problematikou bude zabývat. Čerpání prostředků na rybníky (např. oproti revitalizacím vodních toků) je administrativně rychle zvládnutelné, neboť každý projekt zasahuje jednoho či jen několik vlastníků, kteří jsou navíc motivováni rychlým zhodnocením vlastních pozemků. Pokud bude na ministerstvech vůle projekt z přelomu 80. a 90. let oživit, s téměř 100% jistotou nebudeme muset vracet peníze do Bruselu. Zamysleme se nad tím všichni a vyzvěme vládu k podpoře naší iniciativy, například jen odesláním mailu!